Pátek,,,,,,,,,,, 4. 7. 2025
není vždy svátek ! ... se říká.
Večerní zkouška v našem loutkovém divadle byla hodně posmutnělá. V noci na pátek zemřel náš kolega.
Je to pro naši partu velká ztráta. Naše posezení po zkoušce už s kytarou nebudou. Byl to on, kdo vzal tento hudební nástroj do ruky a my zpívali s ním. Byl to on, kdo nás donutil zpívat v pohádce, kterou on režíroval, byl to on, kdo mi dal hlavu loutky ať ji ošatím, byl to on, kdo měl moc rád svoji rodinu. Byl to on, koho svým způsobem políbila múza kumštu. U leckoho z nás visí doma jeho obraz.
Jenže život jde dál a my zkoušeli na sobotní představení v Červeném Kostelci, které se jako každý rok odehrávalo za domkem Boženy Němcové.
Název našeho vystoupení byl:
POHÁDKY PANA POHÁDKY
zkoušíme................
A už jsme v Červeném Kostelci.
hrajeme..............
Pan pohádkář vytáhl z kufru dvě pohádky.
O Budulínkovi a O perníkové chaloupce.
Dobrý nápad byl oživit představení živou čarodějnicí. Kolegyně to zvládla na jedničku.
Dětí přišlo hodně a dobře se bavily. Po představení se šly pozdravit s loutkami.
Rozkvetl mi kalokvět..... je ozdobený kapkami nočního deště....
Dalo se to přečíst, nebylo to přeslazené, prostě takové lážo plážo.....