Už léto ?

Dny jsou teď doslova letní.

Minulý týden ještě takové teplo nebylo.
Zase jsme s kamarádkami trochu vyšláply  tentokrát třemi blízkými obcemi.

Batňovický rybník

 

Cesta mezi Malými a Velkými Svatoňovicemi

Ušly jsme asi 8 km.  Z Malých Svatoňovic jsme ale už domů jely autobusem :-)

O víkendu přišlo léto.

A na mne skočila lenost, vůbec se mi nikam nechtělo, byli jsme s mužem doma a relaxovali na zahradě. Já převážně s knížkou v ruce.

Co jsem teď v poslední době přečetla ?

Knížky se mi líbily. Já vím, pokud sledujete blog na mobilu z připojeného úryvku z děje moc neuvidíte. Ale na PC to zřetelné je. :-)

A to je pro dnešek vše.

Hezké dny vám přeji a děkuji za nakouknutí sem ke mně.

Hanka

Středy

       Většinou je to středa, kdy se s kamarádkami domluvíme na společném odpoledním šlapání po okolí.
Minulou středu jsme si zajely do Č. Kostelce (jedna z nás tam bydlí) a vydaly jsme se na tzv. Končiny. Byly jsme tam už vloni,, takže jsme si to zopakovaly, ale obráceným směrem.
Dopoledne počasí vyhrožovalo nepřízní, byly jsme však překvapené, jak se odpoledne vyčasilo a my nemusely vytáhnout deštníky. 

Měly jsme to i se zvířecím zpestřením :-)

Byly jsme rády, že nám to tak vyšlo.

A tuto středu jsme měly již naplánovanou dříve. A to ZOO Dvůr Králové N.L.
Už jsem tam nebyla hodně dlouho. Tentokrát jsme nenastoupily do autobusu, ale dva manželé kamarádek se uvolili, že nás tam tedy dovezou a jasně, že i zase odvezou. Počasí  mohlo být lepší. Sice nepršelo, ale byla dost zima. I když jednu chvíli i slunce na nás vykouklo a hned to bylo znát.

Už jako malé  holce se mi líbily plameňáci. Připadali mi takoví nadýchaní a jako zmrzlina :-))))   A to mi zůstalo- užila jsem si je i tentokrát.

ZOO ve Dvoře Králové se specializuje na chov afrických zvířat.

Safari jsme si neprojeli, to si necháme třeba na příště. 

Součástí ZOO je  i galerie obrazů Zdeňka Buriana.

Stihla jsem v posledních dnech něco vytvořit ?

Dva věnečky. Hmm - z umělých kvítků. Že se k tomu dopracuji, jsem si nemyslela.
No, je to tak. Však jen na chvíli.  

A mladší kolegyni- louťačce jsem k narozkám ušila tašku.

K těm jejím riflím- na kolenou děravých- se bude hodit :-))))))

A to je pro dnešek všechno. Mějte se všichni hezky, užívejte každého dne.

Moc vám děkuji za vaše zastavení tady u mne.

Hanka

Máj- půjdeme v háj

                                         A najednou je tu máj - rozkvetlý máj !

I u nás Podkrkonoší to už krásně kvete.

Poslední dubnovou neděli jsem měla zájezdovou-loutkařskou.

Přijali jsme pozvání do Hořic zahrát. Už jsme tady jednou byli.

Jeli jsme s pohádkou ,, O línem Kubovi!"

Hrálo se nám dobře. Po představení jsme chvíli s hořickými loutkáři poseděli u stolu plného dobrot.

Minulý týden mi však dobře nezačal. Zemřela moje bývala kolegyně- kamarádka  z práce a tak jsem se s ní byla ve smuteční síni na trutnovském hřbitově rozloučit. 
 Seděly jsme spolu v kanceláři a zažily spolu krásné, někdy hodně veselé chvíle. Ona byla prostě ,,dokonalá blondýna". 
Dávám si sem fotku z let už dosti dávných, ale je na ní vidět, že jsme se měly opravdu rády.

Náladu jsem si spravila středečním výšlapem s kamarádkami na hrad Vízmburk. (už jsem se tady na blogu o něm zmiňovala. Podrobnosti se lehce najdou na netu)
Je to dobrý malý výlet. Pořádají se tady různé akce.
Někdy tady i hrajeme naše představení - právě letos v červnu tomu opět tak bude.

Kdybyste někdy do našeho kraje zavítali, nenechte si toto místo ujít. 

První máj byl ve znamení už 80. narozenin kolegyně louťačky.

Sešly jsme se v podvečer. Hodovalo se a zlatým hřebem slavení byl malý vtipný program pro ni - o ní, který někteří z nás připravili.

A abychom nevyšli ze cviku, tak hned v sobotu jsme jeli hrát na tzv. Řehačku. Přijeli jsme s premiérou těch našich Karkulek.

Krásné počasí vylákalo hodně dospělých, dětí a i hafani si se svými páničky udělali výlet či výšlap sem na Brendy.

V neděli jsem stihla dočíst..........

Sice trochu drsný děj, ale tentokrát se mi knížka od tohoto spisovatele líbila.

Přeji vám hezké májové dny !

Mějte se hezky !

Hanka

Díky za vaše komentáře, díky za vaše zastavení.

Uteklo to

 Předminulý pátek přiletěla vnučka Hanka na čtrnáctidenní dovolenou zase domů.

První tři dny byla v Praze s kamarádkami, zbývající dny už pobývala tady.

Je jasné, že k nám přišla na návštěvu. Dostala jsem dáreček se slovy: ,,babi, to se nejí! Co nadělám, už mi to zůstane :)))))

tentokrát je levandulové

 A aby řeč nestála, tak jsem se dozvěděla, že přijdou s ,,holkama" jako za stara v sobotu na oběd.
Jsou to tři nerozlučné kamarádky i když život je  již rozdělil.
No vlastně jsou čtyři. Jedna z nich má malou Viktorku. 

No, to nejde odmítnout. Hned se mi vybavil tzv. pomaturitní oběd u afrobáby (to byla moje přezdívka od nich vymyšlená) v roce 2013.

Několikrát jsem u nás hostila kamarádky a kamarády Hanky. A byla jsem za to moc ráda.

A byla jsem ráda i za těch pár sobotních hodin s Nikčou, Sašou a Hankou a Viktorkou.
Nasmály jsme se, popovídaly, malá Viktorka je moc hodná roztomilá holčička.
Konečně jsem jí mohla dát polštářek a sněhuláčka- dárky, které jsem měla připravené už dávno, jenže to prostě nějak nevyšlo. 

Počasí vyšlo, takže oběd jsem naservírovala venku a tam jsem se i s nimi vyfotila.

Ještě nezdobí kvítka zastřešené sezení , ale dobrá nálada to přebila.

I manžel byl s ,,děvčaty" rád, ale v momentě focení nebyl k mání.  :-) 

V pátek 17. 4. bylo možné vidět Hanku v pořadu Sama doma.
Dostala pozvání od redakce z Brna.

fotila jsem při sledování

Jinak ještě zvládla v Trutnově dvě svoje povídání o životě v Saudské Arábii, kam včera zase odletěla.

Osobně se rozloučit už nestihla. Na moji sms: tak to už se asi nestavíš, odpověděla.

jó, v červenci .

A co já?

V loutkovém zkoušíme novou krátkou pohádku na naše různá letní představení.
O Červené Karkulce se jmenuje. A děj se proplétá mezi čínskou, grónskou a českou holčičkou - Červeným slamáčkem, Ušankou a Červenou Karkulkou.
Takže z mé strany zase trochu šití s trochou nervů- šicí stroj stávkoval.
Ale dopadlo to.

slamáček vyrábí kolegyně, čepičku si nasadí už stávající maňásek

Na zahradě už i u nás to pilně rozkvétá....

Přečetla jsem....

každá jiná, ale líbily se mi obě

A zazvonil zvonec a mému dnešnímu příspěvku je konec.

Mějte se hezky, mějte pohodové dny.

Díky za vaše zastavení.

Hanka

Byly klidné a hezké

 A už jsou Velikonoce za námi.
Proběhly u nás celkem v pohodě.
Byla vajíčka, byl mazanec, nebyl beránek (nemám formu a už si ji pořizovat nebudu).

Tak jako na Vánoce jsme se celá rodina nesešli. Starší syn pracoval (dělá dvanáctky), přítelkyně ml.syna taktéž, takže to bylo jen o letmém setkání.

No a navíc je manžel po operaci šedého zákalu, takže na programu svátečních dní bylo kapání do oka (zítra jedeme znovu do Náchoda na akci - druhé oko).

V pondělí přišli tři malí koledníci, takže vyšlehaná jsem.

Velcí sousedé to letos odpískali, slivovice tedy v lahvi neubylo a připravené jednohubky jsme s manželem postupně zlikvidovali sami. :-)

Pro dva malé koledníčky jsem do balíčku vložila  uháčkovaného mimoně, coby ,,vajíčko". Třetí koledník je už větší, ten na nějaké ,,něco háčkovaného" by akorát zakroutil hlavou :-). Takže v jeho balíčku mimoň nebyl.

Vajíčka jsem letos voskem nezdobila, ale vystřiženými motivy z ubrousku a potřela jsem to bílkem. No a čtyři zaječí- pro ty malé kluky .

Postupně začnu velikonoční zdobení uklízet a nechám nebo přidám jen to jarní.

Letos jsem na zdobení využila jen to, co mám doma uložené v krabicích.
Nového jsem nekoupila nic.

Konečně se mohu pochlubit, že i u nás na zahrádce něco jarního kvete.

A s tím se s vámi loučím.

Mějte se hezky a užívejte každého hezkého dne, který nám počasí připraví.

Hanka

Díky za vaše nakouknutí.