čtvrtek 5. března 2026

Výročí

 Nějak se mi to v hlavě pomotalo a já si zafixovala, že  můj blog slaví narozeniny

 4. března.
Ale kdepak ! 2. března to bylo, kdy jsem  vložila první příspěvek v roce 2017- tenkrát na BLOG.CZ. 
Takže jsem už tady mezi vámi     9. roků.
Vůbec se mi tomu nechce věřit, ale je to prostě tak.  Stále mne to baví, stále jsem tady ráda.  


V pátek nám přišla ze Saud.Arábie zpráva od vnučky Hanky, že v sobotu jde na operaci žlučníku.
Jelikož se po jídle cítila vždy ne zrovna OK, dala se prohlédnout a ultrazvukem jí zjistili kameny. S operací to vypadalo všelijak. No a najednou přišla ta zpráva.
Teď to už má za sebou. Poslala fotky jejího vyoperovaného žlučníku a toho, co se v něm nacházelo. To sem vkládat nebudu, ale pohled na to není nic moc.
Ona měla žlučník doslova plný kamenů- drobných. ale i docela velkých.
Tak snad bude vše v pořádku . 

A zrovna to přišlo v době, kdy pobývat v zemích  Blízkého Východu není o co stát.

Ale v Saudské Arábii ( kromě té akce v Rijádu) je prý klid.

Ale i tak my úplně klidní nejsme.

😔

Od pondělí je u nás hezké jarní počasí. Obloha modrá a na ní pověšené slunce.
Konečně. Už jsem tedy té šedivosti měla plné zuby.
Takže hurá do přírody, do lesa.




Pomalu, ale jistě vymýšlím jarní výzdobu u domovních dveří, ale úplně nevěřím tomu, že už dny zůstanou takové, jaké teď u nás jsou.

BŘEZEN ZA KAMNA VLEZEM

    Takže jen zatím vymýšlím.

Mějte se hezky!

Jsem tady s vámi ráda.

Hanka

Díky za vaše milé komentáře.



  

neděle 22. února 2026

Na náměstí

      Včera ráno bylo u nás hezky bílo. Ovšem již odpoledne tomu tak nebylo. Poprchávalo a den byl  šedivý, smutný. Rozhodla jsem se jít navštívit kolegyni louťačku, které zdravotní stav už neumožňuje žít tam, kde byla zvyklá .Měla štěstí, že může být v Senior domě Beránek tady u nás ve městě. 

       Senior dům Beránek vznikl rekostrukcí bývalého ,,hotelu" Beránek. Jeho otevření bylo  v roce  2017. A právě s touto kolegyní jsme si nové zařízení tenkrát ( s mnoha jinými) prošly. Ani ve snu by mne nenapadlo, že tam budu jednou za ní chodit . 

       Mozková příhoda učinila své, ale také rezignace z její strany na následky této události učinila z ní nechodící pacientku, která nemluví a je vyživována sondou. Je mi moc líto, že vzdala rehabilitaci, pomoc logopeda. Naučila jsem se s ní komunikovat. Ona má k dispozici tabulku s písmeny, takže i ta nám někdy poslouží. Vizuálně vypadá dobře, ale......

Fotka ( z náměstí)
soukromého zařízení Senior a vedle je budova radnice, kde je Městské muzeum a galerie J.W. Mezerové.

 Na jednu stranu je to OK, že tady toto zařízení je, na druhou stranu zrovna na náměstí restaurace jako taková chybí. 



A teď něco k radnici.
Byla postavena v roce 1678.

Budova byla postupem času mnohokrát rekonstruována. V roce 1752 byla přistavěna nová věž. Za purkmistra Antonína Nyklíčka byla v roce 1822 zahájena významná přestavba, která trvala několik let. Dodatečně byl v roce 1859 přidán znak a letopočet „MCCXLI“ připomínající legendu o vpádu Tatarů do města v roce 1241.

Našla jsem na netu fotku z tenkrát....

Úpice není moje rodné město, takže se na podobné fotky ráda podívám.


A teď už zase z jiného soudku.

Přečetla jsem a líbilo se mi to.



Uháčkovala jsem přední stranu polštáře pro kolegyni k narozeninám.
Má je v dubnu, takže snad do té doby zadní látkovou stranu přišiju :-).


Na okně mi rozkvetla kopřiva a pochlubila se svým jemným květenstvím.



Žádné výletování se nekonalo, počasí stále nic moc.
Ale přeci jenom už je jaro zase o něco blíž.

Mějte se hezky, mějte pěkné dny- hlavně ve zdraví !
Hanka

Díky za vaše zastavení tady u mne.



pondělí 9. února 2026

Střípky minulého týdne

 Dny minulého týdne mi prošly docela rychle, ale v takovém mém normálu.

Co jsem tedy stihla ? 

Konečně jsem přišila k uháčkované přední straně polštářku na gauč zadní stranu. Tu neháčkuji, ale je látková.
Na gauči měl být už na Vánoce, no neužil si je :-)


Když už jsem seděla u šicího stroje, ušila jsem i dvě malé taštičky jako dárky kamarádkám.


Přečetla jsem knížku, která se mi líbila.


V pátek zkouška v loutkovém a v neděli představení.
Hráli jsme pohádku:
OSTROV SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ

Ve 14 hodin byl diváků přiměřený počet, ale v 16 hodin bylo hlediště plné.







Počasí nic moc, takže žádné výšlapy se nekonaly. Jen malé procházky po hodně blízkém okolí.

Kostel z jiného úhlu.



Takže asi tak !

Mějte se hezky, užívejte každého dne!
Hanka

Děkuji za vaše zastavení.




neděle 1. února 2026

A je za námi

 A měsíc leden je za námi. 

Dnes jsme rovnýma nohama naskočili do měsíce února.

Jelikož jsem už ve svých některých předchozích příspěvcích psala o naší nejstarší vnučce Hance, rozhodla jsem se zase o ní sem něco dát. Že pracuje jako zdravotní sestra v Saudské Arábii to víte, že jí prodloužili její pracovní smlouvu zase o rok, o tom jsem se myslím taky zmiňovala.

Mnohé z vás máte na svém blogu shrnutí uplynulého měsíce.

A jaký měla leden Hanka ? 
Já už to vím a opět si říkám: můj bože, po kom ta holka je :-). 

Tak se podívejte.

Na Silvestra pracovala- měla ranní směnu. Takže s kamarádkou- taky Češkou příchod nového roku měly šanci spolu oslavit.


V časných ranních hodinách - po příchodu do svého ,,doma" dostala Hanka nápad.
Zabukovala si letenku a na volný víkend ( V SA je víkend čtvrtek, pátek, sobota)
odletěla sama do Jordánska.

Jordánsko, je stát na Blízkém východě jihozápadní Asii, který na severu sousedí se Sýrií, na východě s Irákem, na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Izraelem okupovanými palestinskými územími, na jihozápadě má krátký přístup k Rudému moři. Podél západní hranice země protéká řeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého moře. Jordánsko je polopouštní země o rozloze 89 000 km² s 11,5 milionu obyvatel, což z něj činí jedenáctou nejlidnatější arabskou zemi. Hlavním a největším městem je Ammándalšími významnými městy jsou Zarká Irbid. Úředním jazykem je arabština, 95 % obyvatel země jsou sunnitští muslimové, zbytek tvoří převážně arabští křesťané.

Pobývala v hlavním městě Ammánu a navštívila skalní město Petra.
Musela si sebou vzít teplou bundu, protože teplota tam se od teploty v SA dost lišila. 


Petra je skalní město a archeologické naleziště Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Původně bylo nazýváno Rekem. V 
 Bibli je označováno jako Selá Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údol







Vrátila se v pohodě do SA a byla se svým výletem spokojená.

A aby toho dobrodružství neměla málo, tak měly s kamarádkou, která je na první fotce zajištěný ajurvédský pobyt v Indii. Odlétat měli 11. ledna.
Ovšem Hance třikrát Indie zamítla vydání víza a až na po čtvrté jí ho konečky dali.
Kamarádka ta odletěla 11. 1. a Hanka až o den déle.
A tak týden prodělávala ,,léčebnou kůru", kterou si chtěla zkusit, ale myslím si, že opakovaní už plánovat nebude :-)))))
Ale přežila to.



Potom už obě děvčata trošičku cestovala v oblasti KERALA.

Kerala, malý svazový stát v jihozápadní Indii sevřený mezi pohořím Západní Ghát a Arabským mořem, se vyznačuje bujnou zelení a divokou přírodou s kouzelnými stojatými vodami. Má krásné pláže, bohaté umění a kulturu i lákavou kuchyni. Po celém státě je rozeseto mnoho plantáží na kávu, čaj a koření.




Teď už je doma a hurá do práce. Na Whats App mi napsala větičku:
       ..............by měli zakázat po dovolený chodit do práce .

A to je pro dnešek, moji milí, všechno.
Mějte hezký nadcházející první únorový týden.
Hanka
Díky moc za vaše zastavení tady u mne.

 


sobota 24. ledna 2026

Jen tak

 Několik dní s modrou oblohou nahradilo zase šedivé nebe a je takový ten vlezlý čas. 
 A tak zase víc času doma.
Objevila jsem kousek flísové deky a zapřemýšlela jsem co s ním.

Využila jsem nápad, který jsem viděla na Instagramu, ale techniku provedení
 podle sebe.

A tak teď visí na zdi věneček místo obrázku, který mi spadl 
a poničil se víc než dost.




Dočetla jsem knížku..........
Takové zvláštní čtení to bylo, alespoň tedy pro mne.
Úplný šálek kávy to pro mne zrovna nebyl. 


Leden pomalu spěje ke svému konci a hurá na okně mi rozkvétá hyacint.
Sice si ještě počkáme, ale jaro v této formě už doma mít můžeme- že ? 


A to je dnes všechno. 

Mějte se hezky !

Moc děkuji za vaše komentáře, těší mne hodně.

Hanka



úterý 20. ledna 2026

Nedělní odpoledne

         Ještě v sobotu bylo u nás nebe šedivé, ale v neděli už se na nás slunce usmívalo na modré obloze.

          Takže být doma, by byl doslova hřích. Rozhodli jsme se s mužem zajet do Malých Svatoňovic podívat se na jejich pěkný betlém, než ho zase uklidí a trochu se tam projít. 

 Malé Svatoňovice (německy Klein Schwadowitz) jsou obcí v severovýchodních Čechách Královéhradeckém kraji okrese Trutnov. Obec leží pod Jestřebími horami v povodí Úpy. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel a Malé Svatoňovice mají rozlohu 676 ha. Obec má místní části Malé Svatoňovice, Petrovice, Strážkovice, Odolov a sousedí s obcemi Rtyně v Podkrkonoší, Velké Svatoňovice, Batňovice, Radvanice a Jívka.

Obec je známá zejména jako rodiště spisovatele Karla Čapka.


Podívali jsme se a pak jsme se prošli. Místy už bylo hodně málo sněhu, někde se ještě udržel.




Kdybyste náhodou zavítali do našeho kraje, tak vězte, že kousek pod Malými Svatoňovicemi se rozkládají Velké Svatoňovice.  :-)

Velké Svatoňovice (německy Groß Schwadowitz) jsou obec v severovýchodních Čechách v okrese Trutnov, devět kilometrů jihovýchodně od Trutnova. Rozkládají se na samém východním okraji Krkonošského podhůří, při Markoušovickém potoce. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.

A co jinak ?

Přečetla jsem jednu z vánočních darovaných knížek a líbila se mi.
Četlo se to dobře.

  


Moc vám těm, které jste mi napsaly zprávu o Jiřince, děkuji.
Nemám její telefonní číslo a mailovou adresu jsem si vymazala v novoročním nadšeném čištění počítače. 

Hezké dny vám všem!
Hanka

Díky za vaše nakouknutí a milé komentáře. Těší mne to.







Výročí

 Nějak se mi to v hlavě pomotalo a já si zafixovala, že  můj blog slaví narozeniny  4. března. Ale kdepak ! 2. března to bylo, kdy jsem  vlo...